Královská pokladnice neboli německý sál na hradě Pražském.
K nádhernému sálu Vladislavskému na hradě Pražském řadíme dnes vyobrazení »pokladnice« neboli »královské pokladní komory«, sálu pod jménem »německý« obecněji známého.
Veliký sál ten, užší a nižší, avšak delší nežli sousedící s ním »španělský«, nachází se nad tak zv. Prašným mostem a příkopem Jelením, v severním křídle hradním. Sál ten zbudován byl za krále Ferdinanda I. a Rudolfa II. »Kunstkomora«, v níž chovány obrovské poklady umělecké a drahocenné, není nic jiného nežli tento sál.
Byla to největší snad pokladnice děl uměleckých tehdejší doby v celé Evropě, a cena její páčila se při tehdejší nízké hodnotě na 20 mil. zl. A z pokladů těch, dnes ovšem ceny mnohonásobné, nezbylo v Čechách téměř ničeho a sál sám pustnul a se rozpadával; »osvícený« pruský král Bedřich II. obléhaje Prahu r. 1757 dal na hrad vychrliti na tisíce kulí dělových. R. 1783 císařovna Marie Teresie dala sál ten opraviti od slavného stavitele Dienzenhoffera.
Nynější úprava sálu toho pochází však teprve od císaře našeho, a v době nejnovější sálu toho několikráte použito k velkolepým slavnostem dvorským, za pobytu císařova i své doby korunního prince Rudolfa a princezny Štěpánky.
Sál německý má 10 velikých oken a osvětlen bývá lustry o 1020 svících, jež pomocí střelné bavlny rázem bývají rozžehnuty.
témata článku:
Diskuze k článku „Jak vypadala královská pokladnice neboli Německý sál Pražského hradu v dobách Rakousko-Uherska?“