Jak vypadala královská pokladnice neboli Německý sál Pražského hradu v dobách Rakousko-Uherska?

rubrika: historické články / architektura a stavebnictví, původně vyšlo: Besedy lidu 1901, autor neuveden.
Krásný sál Pražského hradu, který sloužil jako královská pokladnice uměleckých děl, vám představí náš historický článek z roku 1901.
Následující text pochází z roku 1901

Královská pokladnice neboli německý sál na hradě Pražském.

K nádhernému sálu Vladislavskému na hradě Pražském řadíme dnes vyobrazení »pokladnice« neboli »královské pokladní komory«, sálu pod jménem »německý« obecněji známého.

Veliký sál ten, užší a nižší, avšak delší nežli sousedící s ním »španělský«, nachází se nad tak zv. Prašným mostem a příkopem Jelením, v severním křídle hradním. Sál ten zbudován byl za krále Ferdinanda I. a Rudolfa II. »Kunstkomora«, v níž chovány obrovské poklady umělecké a drahocenné, není nic jiného nežli tento sál.

Byla to největší snad pokladnice děl uměleckých tehdejší doby v celé Evropě, a cena její páčila se při tehdejší nízké hodnotě na 20 mil. zl. A z pokladů těch, dnes ovšem ceny mnohonásobné, nezbylo v Čechách téměř ničeho a sál sám pustnul a se rozpadával; »osvícený« pruský král Bedřich II. obléhaje Prahu r. 1757 dal na hrad vychrliti na tisíce kulí dělových. R. 1783 císařovna Marie Teresie dala sál ten opraviti od slavného stavitele Dienzenhoffera.

Nynější úprava sálu toho pochází však teprve od císaře našeho, a v době nejnovější sálu toho několikráte použito k velkolepým slavnostem dvorským, za pobytu císařova i své doby korunního prince Rudolfa a princezny Štěpánky.

Sál německý má 10 velikých oken a osvětlen bývá lustry o 1020 svících, jež pomocí střelné bavlny rázem bývají rozžehnuty.


Původní zdroj historického článku:
Besedy lidu 1901, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
10. května 2018


Diskuze k článku „Jak vypadala královská pokladnice neboli Německý sál Pražského hradu v dobách Rakousko-Uherska?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.