Jak funguje parní lokomotiva bez hořícího uhlí a topeniště?

Lokomotiva s kotlem bez ohniště.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Parní kotel bez ohniště.

Tyto kotly nejsou novinkou. Již r. 1823 zamýšlel Perkins užiti v praxi kotel bez ohniště, ale teprv Američan Dr. Lamm sestrojil r. 1872 takový kotel, jejž užil na pohon silniční lokomotivy. V Evropě sestrojil prvé kotly toho druhu francouzský inženýr Léon Francq roku 1875, a v Německu G. Lentz.

Princip těchto kotlů spočívá v následujícím. Je známo, že určitému tlaku nasycené páry — to jest páry, která se nalézá nad vodou, ze které povstala — odpovídá určitá její teplota. Naplňme nádobu — kotel — horkou vodou a parou vysokého napjetí ; teplota vody nechť se rovná teplotě páry. Odvedeme li nyní část páry z parního prostoru, zmenší se tlak páry a tlaku tomuto odpovídá též menší teplota, než byla původě.

Pára je však pořád nasycena, neboť je ve styku s vodou; proto musí teplota vody klesnout. Odvádí se tedy vodě teplo, a jež se využitkuje na odpařování vody. Tak se doplňuje obsah páry z vody, při čemž ovšem její tlak (a tedy i teplota) neustále klesá. Konečně dosáhne tlak páry takovou hodnotu, že se už nemůže upotřebit. V kotlu zbylo jisté množství vody a páry, a má-li být kotel opět schopný práce, nutno ji znova naplnit parou patřičného tlaku a vodou příslušné teploty.

Plnění takového kotlu se děje ze zvláštního kotlu stabilního, ve kterém se tvoří pára vysokého napjetí obyčejným způsobem — topením pod kotlem. Z tohoto kotlu se vpouští pára do kotlu plněného, bez ohniště. Ta se z části kondensuje, z části přechází do parního prostoru. Plnění přestane, až je v obou kotlech stejný tlak. Nyní je opět kotel připraven ku práci.

Takovýto kotel bez ohniště — tedy vlastně reservoir na páru a vodu — možno užit jako lokomotivní kotel v místech, kde se je třeba obávat nebezpečí požáru z jisker lokomotivního komína, a kde není možno užit pohon elektřinou nebo stlačeným vzduchem ; ovšem že výkonnost takovéto lokomotivy je co do času omezená.

Takovýto stroj byl vystaven na předloňské Důsseldorfské výstavě a budil ovšem všeobecnou pozornost, hlavně neodborníků. Váha jeho obnášela 22¼ T, plnění trvalo asi 15 min.

Sluší vzpomenouti, že lokomotiva taková, která se dá s výhodou užiti při seřaďování vlaků, vyžaduje pro svoji obsluhu pouze jediného muže, strojníka, neboť topiče tu netřeba.