První kropící tramvaje - kde jezdily a jak fungovaly?

Kropicí vůz elektrických drah v Kolíně nad Rýnem.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Elektrický kropicí vůz.

Hygienický požadavek, jenž zdůrazňuje nutnost zamezovati tvoření a roznášení prachovitých odpadkův a nečistot v ulicích městských, vyžaduje při stále stoupající čilosti kommunikační nových a dokonalejších technických vymožeností.

Je zřejmo, že při odstraňování prachu uličního a při kropení dlažeb nesmí snad vozba pouliční váznouti ani tehdy, kdy musí býti skrápění vydatné a časté. Praktického rozřešení dospěl tento požadavek na př. v Kolíně n. R., kde dráhy elektrické rozmnožily svůj vozový arsenál důmyslně a prakticky sestrojeným elektrickým kropicím vozem.

Váha vozu prázdného jest asi 13.000 kg, ve službě pak 25.000 kg. Skrápěcí zařízení pozůstává ze dvou kropidel pobočných a dvou čelních; z těchto je jedno pod přední a druhé pak pod zadní plošinou, a sice co možno nejdále na koncích vozu, aby prach byl skropen a tím usazen dříve, než přejede vlastní kostra vozu, která by prach rozvířila.

Celkový rozsah pokropené plochy kolísá mezi 15 a 16 m. Řízení čelních kropidel děje se šlapadlem, pobočných kropidel pak pákou. Obé obstarává zřízenec na plošině. Přístroje kropicí jsou zřízeny tak, že se může říditi množství vody i dálka střiku.

Plošinová kropidla mají rozvodnou komoru se dvěma zpružinovými záklopkami, a vlastní kropáč jest rozdělen přehradou na dvě oněm záklopkám odpovídající oddělení, jichž stěny jsou provrtány otvory různé světlosti. Kropení řídí se tedy podle toho, zda-li jsou v činnosti obě oddělení nebo jen jedno ; jsou tedy u čelních kropidel tři stupně činnosti. Dostřik měří 2,5 m. Kropáče, jež lze za účelem čištění snadno odebrati, jsou chráněny od ucpání sítem, které přepažuje ústí přívodně trouby.

Pobočné kropáče jsou opatřeny zařízením, jež umožňuje stále stejný tlak vody nezávislý na výšce vodního sloupce v nádržce, tak že rozsah a mohutnost kropení udržuje se až téměř do úplného vyprázdnění nádržky. Voda je totiž hnána k pobočním kropidlům rotačním čerpadlem, jež je poháněno elektromotorem výkonnosti 4 HP. Čerpadlo toto může býti též zastaveno, a pak se děje postranní kropení dle tlaku, který právě odpovídá výšce vody v nádržce.

Množství vody a rozsah kropení může se říditi též pístem, jenž se pohybuje tak, že dle potřeby zakrývá nebo odkrývá otvory v kropáči, čímž je pak skrápění slabší nebo mohutnější.

Na plnění nádržky kropicího vozu jsou hydranty, jež jsou u výhybných kolejí při stanicích napájecích. Plnění děje se dvěma hadicemi průměru 45 mm a trvá as 10 minut. Zásoba 10 m³, stačí pro dráhu 5 km při průměrné hodinové rychlosti 12 km a rozsahu kropení 8 až 14 m.

Během minulého léta bylo skropeno tímto vozem 500.000—600.000 m², kdežto při používání obyčejného kropicího vozu na potah koňský nepřesahuje plocha skropení obyčejně 100.000—120.000 m² za stejnou dobu. Aby se zabránilo přerušování vozby, jest vsunut kropicí vůz hned za osobním vozem a rychlost jeho je taková, že je následujícím osobním vozem dostižen až na nejbližší napájecí stanici nebo až na konci dráhy.

Ze zařízení popsaného vozu, jakož i ze způsobu, jakým se řídí jeho jízda, vysvítá jasně jeho veliká přednost před jinými způsoby kropení čile frekventovaných ulic, totiž: v nej kratší době skropí se co největší plocha bez přerušení pouliční dopravy.