Metro Praha: rychlý a moderní způsob přepravy (PR)

Abyste Prahu celou pohodlně procestovali a snadno se přemisťovali z místa na místo, je lepší použít jiný dopravní prostředek, než je automobil. Je to docela pochopitelné. Doprava v Praze je poměrně hodně hustá, na exponovaných dopravních tepnách se velice pravidelně tvoří v určitý čas kolony aut, a navíc parkovacích míst není neomezený počet. Pro cestování se jako ideální nabízí pražské metro. Dopraví vás rychle a bezpečně z bodu A do bodu B za přijatelnou cenu.

Pražské metro patří ke stěžejním dopravním prostředkům MHD

Se stavbou pražského metra se začalo už v době před Sametovou revolucí. I v socialismu bylo třeba rychlé dopravy, schopné přepravit denně více než milion pasažérů. Stejný počet, ne-li dokonce více přepraví pražské metro i v současné době. Jedná se tak o stěžejní dopravní prostředek MHD v Praze. Celková délka metra je 65,2 km ve třech barevně odlišených trasách A, B a C, přičemž v nejbližší době by mělo dojít k otevření nové trasy D. Dohromady metro čítá na 61 stanic, z nichž 3 páry stanic – Florenc, Muzeum a Můstek - jsou přestupní. Pražské metro dbá také na bezbariérový přístup k nástupištím, do této doby se mu podařilo takto zpřístupnit už 43 stanic. Tyto stanice jsou označené ikonou vozíčkáře, kde je hendikepovaným lidem k dispozici zvedací plošina, nebo výtah. Pražské metro je tedy moderní stavbou, přívětivou pro všechny pasažéry. K dobré orientaci v jeho jednotlivých trasách umožňuje mapa metra v Praze.

Jak často pražské metro jezdí

Převážná část linek vede v podzemí, v některých částech metra dokonce i pod dnem řeky Vltavy. Část trasy C je vedená v nadzemním tubusu Nuselského mostu. Dopravní obslužnost musí být co největší, proto ze stanic pražského metra v dopravní špičce téměř každou minutu vyjíždí některá souprava z celkové počtu 730 vozů. Mimo špičku průměrně metro jezdí každých pět minut. Je to natolik malý časový údaj, že se dá říci, že pražské metro jezdí prakticky pořád. Díky tomu se jeví nejlepším dopravním prostředkem i pro turisty, kteří si chtějí Prahu co nejvíce prohlédnout.

Zajímavosti, které jste o pražském metru možná nevěděli

Protože Metro Praha bylo budováno už za socialismu, nese patrné stopy tzv. metra sovětského typu, jehož snahou bylo dosažení největší kapacity. Nejhlouběji položenou stanicí v hloubce 53 metrů je stanice Náměstí míru. Zároveň se pyšní také nejdelším eskalátorem, neboli pohyblivými schody v délce 87,2 m. Nejdelší vzdálenost mezi dvěmi stanicemi Kobylisy - Nádraží Holešovice je 2748 metrů. Naopak nejkratší vzdálenost je mezi stanicemi Muzeum a Hlavní nádraží - 425 m. V roce 2002 postihly Prahu ničivé povodně, které řádily také v pražském metru. Zde zaplavily 18 stanic ve všech třech trasách a způsobily škodu za 7 miliard korun.

Proč to trvalo tak dlouho

S nápadem vybudovat v Praze podzemní dráhu jako první asi přišel pražský obchodník Ladislav Rott už v roce 1898. Svými návrhy však městskou radu k její stavbě nepřesvědčil. Postupně přicházely na svět další plány na vybudování pražského metra. V období první republiky před druhou světovou válkou se dokonce začalo s faktickou stavbou podzemní dráhy, která ale byla kvůli válečné situaci v roce 1941 ukončena. V šedesátých letech 20. století se doprava v Praze začínala velmi rychle zhoršovat. Vládla jí přeplněnost v tramvajích a naprostá nedostatečnost vzhledem k rostoucímu počtu obyvatel i stavebnímu rozširování Prahy. Postavit metro se nakonec podařilo na počátku sedmdesátých let, přičemž jeho první úsek byl slavnostně otevřen 9. května 1974.