Jak se kdysi v Praze stavěla náplavka u Palackého mostu

Pražský Port Artur: Stavění nábřeží Palackého.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Pražský »Port Artur«.

Kolik je těch, kteří vědí, že máme i my v Praze svůj skutečný Port Artur?

A jaký Port Artur! Vyjděte si jen za pěkného, slunného jitra k někdejší náplavce u Palackého mostu a uvidíte tu pražský Port Artur — en detail — v celé jeho rozloze, síle a činnosti. Z hlubin vodních zdvihají se tu mohutné opevňovací zdi, za nimiž do výše několika metrů kupí se obrovský návoz štěrku a rumu.

Kde zdi ještě nemají základů, tam na dně vysušené řeky zřizují se »podkopy« a jámy, jichž účelem není však ničiti, nýbrž naopak upevniti budoucí zdivo. Pluky dělníků hemží se tu jako v mraveništi; ozývají se povely a výkřiky, vzduchem otřásají rány, ne sice dělové, ale neméně hlučné parních i ručních beranidel.

Z jímek v ohromných vodopádech valí se voda, čerpána parními pumpami, jež zahalují celý ten nezvyklý obraz dýmem, jenž fantasii tím více unáší. Z daleké Davle dováží se po vodě stavební kámen, lodi před »Port Arturem« se kupí, přijíždějí a odjíždějí se svým »kontrabantem«, jehož spotřebuje se tu nesmírné množství.

I válečný výpad lze tu občas spatřitř, když pluk rozvášněných synků pražského Podskalí či Vyšehradu, vtrhne bez ohledu na výstrahu »Cizím vstup se zapovídá« do Port Arturu a bývá odtud vybíjen.