Jazyk s omáčkou z kyselých třešní (vajkslí).
Dobře očištěný jazyk uvaří se v málo vodě, oloupá, na kolečka rozkrájí a nechá v trochu polévce, aby nevyschnul. Neplný ¼litr suchých třešní se i s peckami utluče a dá do té polévky vařit, k tomu se dá hřebíček a všehochuť.
Pak se omáčka řídce zapraží tmavou cukrovou jíškou, přileje se k ní trochu vína, procedí se na ten jazyk, přidá se citronová kůra a trochu šťávy a nechá se to s tím jazykem vařiti tak dlouho, až to zhoustne. Na to se jazyk pěkně na mísu urovná, omáčkou poleje a obloží sušenými řízky houskovými.
Jazyk naložený.
Jazyk se dobře prohlédne a dokonale očistí, zvláště v tom malém otvoru, jinak by zapáchal; musí se dáti též pozor, aby v něm nebyli červi. Vydrhne se česnekem, natře jalovcem, koriandrem a sanytrem a naloží se do hrnce. Pod něj se dá cibule, tymian, koření, kousek bobkového listu a nechá se u ledu 14 dní ležeti, musí se však často obrátiti.
Když je dost uleželý, vypere se, dá do slané vody uvařiti, pak se oloupá a podává se bud studený nebo teplý. Horký krájí se na tlustší, studený na slabší kolečka. Dává se k němu strouhaný křen, k studenému též řeřicha pokropená octem.
Jazyk se sardelemi.
Jazyk se čistě vypere a dá do slané vody vařiti. Musí jí býti jen málo, aby byla polévka silná a jazyk nabyl dobré chuti a zůstal při šťávě. K tomu přidá se celer a petrželové kořínky. Když je měkký, oloupá se, nakrájí na prst tlustě, každý kousek se potře tence sardelovým máslem, pak se dřevěnou jehlou opět spojí, podleje se pod něj pár lžic té polévky a nechá se v troubě trochu opéci. Pak se vloží na mísu, šťáva se na něj precedí a posype se strouhanou smaženou žemličkou.
Jazyk s polskou omáčkou.
Uvařený jazyk rozkrájí se na kolečka. Do polévky, v níž se vařil, dá se pár hřebíčků a všehochuti, trochu jíšky, kus páleného cukru, něco strouhaného perníku, to se povaří a na jazyk procedí. Nyní se přidá několik oloupaných mandlí, hrozinky, citronová kůra a šťáva, trochu vína, nechá se to znova vařit, až omáčka zhoustne ; pak se jazyk urovná na mísu, omáčkou polije a obloží sušenou houskou.
Jazyk s česnekovou omáčkou.
Jazyk uvaří se v málo vodě, aby byla silná polévka. Na másle nechá se do růžova zapěniti cibulka a česnek, polévka se na to nalije a zapraží bledou máslovou jíškou, k níž se pridalo trochu zelené petrželky. Omáčka se povaří, přidá se do ní trochu tlučeného květu, načež se přecedí na rozkrájený jazyk a nechá se znova povařit, aby zhoustla. Na stůl se k tomu dá knedlík z mouky.
Jazyk na sucho.
Do měkka uvařený jazyk se oloupá, nakrájí a vloží do trochu polévky na kastrol. Přidá se kousek másla a zázvoru a nechá dusití. Mezitím oloupají se vařené brambory a dají se též na máslo dusití. Drobně rozsekaná šunka a 2 vejce na tvrdo vařená, též drobně rozsekaná, se k bramborům přidají a chvilku s nimi dusí. Na to se urovná jazyk do prostřed mísy a kolem udělá se věnec z těch brambor, nebo se dá jazyk na jednu polovici mísy a brambory na druhou.
Jazyk pečený.
Jazyk se uvaří jen tak, co by se mohl oloupati, protáhne se slaninou, prisolí, podleje se pod něj trochu polévky a nechá se v troubě péci, při čemž se často obrací a šťávou polévá. Pečený se rozkrájí, do omáčky se přidá prášek papriky, jazyk se jí poleje a nese na stůl.
témata článku:
Diskuze k článku „Recepty na hovězí jazyk podle našich prababiček“