perimentovalo s jedním kotlem, upravoval si jiný vynálezce třetí kotel dle potřeby pro svůj pokus, aniž by při tom překážel pracím na kotlu prvém.
Kotly javelské stanice skládají se z válcovitého tělesa s plochým dnem, o průměru 1,378 m a délce 3,500 m, jímž prostupuje padesát kouřových rour o vnitřním průměru 75 mm; každý kotel má po dvou válcovitých predhřívačích. Výhřevná plocha měří 68 m² obsah kotlu 8 200 m³ a vytápí se na 65 atmosféry.
Topivo, jehož bylo při pokusech užito, sou anzinské brikety obyčejné jakosti. Vydávají prostředně mnoho kouře a jejich složení jest skoro vždy úplně stálé.
Měření kouře bylo nejchoulostivější a nejdůležitější úlohou při srovnávacích pokusech, a bylo prováděno přímým pozorováním. Všechny ostatní navrhované způsoby, zakládající se na nepřímém měření, nezdály se býti komisi způsobilými k přesnému stanovení nejdůležitějšího udaje, totiž stupně, v jakém se zakalí vzduch, obklopující ústí komínu. Přímý způsob, skládající se v pouhém odhadování objemu a hustoty vycházejícího kouře, potřeboval však kontroly. Proto byly zřízeny dvě pozorovací stanice ve vzdálenosti 300 m od komína ve výši jeho ústí; jedna na sever, druhá na jih od něho.
Byly to dva pokoje v nejvyšších patrech blízkých domů, z nichž jeden byl v ulici Saint-Charles a druhý v ulici de Versailles. Není nám možno pouštěti se do podrobností postupu, jehož bylo užito k zajištění co největší přesnosti v odhadu; stačí, když podotkneme, že byly činěny grafické záznamy na čtverečkovaném papíře, který jak obvykle byl posunován hodinovým strojem. Pokus trval vždy po celý den, a ze záznamů byl vypočten kouřový průměr té které soustavy vytápěcí. Správnost a spolehlivost užitého způsobu pro stanovení kouře osvědčila se pak tou okolností, že se udaje obou pozorovatelův, od sebe neodvisle pracujících, shodovaly až na nepatrné výjimky.
témata článku:
Diskuze k článku „Moderní bezdýmné kotle na tuhá paliva“